Saab 95 a 95/5
Vývoj užitkového vozu odvozeného od typu 93F, zahájil Sason na jaře roku 1958. K přední části karosérie typu 93 navrhl jednoduchou a pohlednou zadní část s třetími dveřmi. První prototyp byl postaven v létě téhož roku a ověřovací série 40 vozů vyjela z továrny v březnu 1959.
Dodávková karoserie byla velmi praktická. Po složení zadních sedadel vznikla za opěradly předních sedadel rovná ložná plocha 1600 mm x 950 mm, přístupná pohodlně zadními výklopnými dveřmi sahajícími od střechy až k nárazníku. Pro přepravu osob byl vůz otypován dokonce jako sedmimístný, protože mezi zadní sedadla a zadní dveře se mohlo k podlaze přišroubovat další sedadlo pro dvě menší osoby. V sedmimístnem provedení se Saab 95 vyráběl i jako typ 95 V4 a do roku 1976, posledni dva ročníky byly vzhledem ke zpřísnění bezpečnostního předpisu otypovány již jen jako pětimístné podobné řešení použil ještě o 20 let později Audi u svého typu 100 avant a ve svých propagačních materiálech je prezentoval jako absolutní novinku.

Celý hnací agregát byl nový. Litinový blok motoru měl zvihový objem zvětšený na 841 cm' (70 mm x 72,9 mm) a nově tvarována hlava válcu z lehk slitiny byla přišroubována k bloku 12 svorníky. Tato úprava se osvedčila a byla ihned zavedena i u sportovní verze Saab 750 GT, protože odstranila pomerně časté defekty těsnění pod hlavou. S karburátorem Solex 40 BI nebo alternativně Zenith 34 VNN měl nový motor výkon 28 kw (38 k) při 4250 ot/min. Proti přetočeni jej ochránili motoráři jednoduchým trikem: odstredivý regulátor rozdělovače Bosch neměl u závažíčekzarážky, takže se předstih zvyšoval úměrně s otáčkami motoru až při cca 5500 ot/min vzrostl natolik, že odstředivý regulátor začal fungovat jako mechanický omezovač otáček.
Chytré, že? Nový motor doplnila nová ctyřstupňová převodovka s volnoběžkou a se synchronizací všech stupňů, která byla při vývoji ověřována ve sportovním typu 750 GT. Řadící páka zůstala pod volantem, jak bylo tehdy módní.
Zadní náprava typu 95 se od typu 93 B lišila jen silnějšimi vinutými pružinami a použitím pákovýchch hydraulických tlumičů, které zabraly méně místa v prostoru mezi podběhy zadních kol.
Od modelu 1961 byla palubní deska sjednocena s typem 96 a nad zadní dveře byl doplněn malý spojler, který si záhy vysloužil přezdívku „nůž na sýr". Typ 95 se prodával za cenu 12 140 SKR a rychle si získal oblibu u početnějších rodin i u podnikatelů. Souběžně s typy 96, 96/5 a 96 V4 se úspěšně vyráběl až do roku 1978 a přitom procházel vždy stejnou modernizací jako zakladní typ 96, takže jeho vývoj není nutné popisovat odděleně.
Vzhledem k silnějšímu motoru a ke čtyřryhlostní převodovce byl tento „stejšn" k videní, zejména ve Skandinivii, i jako aktivní účastník automobilových soutěží. Popud k tomu dal Erik, který sním v roce 1961 absolvoval Rally Monte Carlo a v konečném absolutním pořadí se umístil jako čtvrtý!

Saab 96 a 96/5
Nový tudor typu Saab 96 (podle terrninologie továrny „sedan") byl představen ve Stockholmu 17. února 1960, aby v druhé polovině téhož roku jako model 1961 nahradil dosavadní typ 93F. Karosérie se od typu 93F zásadně nelišila, pouze se zvetšila o 20 % plocha zadního okna a na esteticky lépe tvarované zádi se objevila nová koncová světla Hella, sdružena s blikači a s brzdovými světly. Osvětlení SPZ bylo začleňeno do držadla víka zavazadlového prostoru. Nádrž na 40 litru paliva měla opět mechanické mísící zařízení. Za bočním zadním oknem přibyl zvenku kryt vývodu bezprůvanového větrání, které nasávalo vzduch mřížkou pod čelním oknem. Na palubní desce nahradily sdružený obdelníkový přístroj čtyři kruhové: rychloměr, teploměr chladící kapaliny, palivoměr a elektrické hodiny. Další novinkou byl elektromagnetický spínač startéru, ovládaný klíčkem ve spínací skříňce. Od jara 1961 se začala kola všech verzí lakovat stříbrnou barvou. Hnací agregát byl převzat z typu 95, vetšina vozů se však ještě déle než rok musela spokojit se starou 3stupňovou převodovkou. O její definitvní konec se postaralo zadírání silnějších motorů, které se na rovinatých silnicích v Holandsku na plný plyn přetáčely a přehřívaly. 4stupňová převodovka a delší stálý převod vyřešily tento problém k plné spokojenosti firmy i zákazníků.
Model 1962 dostal redukční ventilky do potrubí k zadním brzdám, nový rozdelovač s podtlakovým regulátorem (opět s funkcí „mechanického omezovače otáček") a stíněné vysokonapěťové kabely k zapalování., Od jara 1962 byla přední sedadla sériově vybavena pevnými tříbodovými bezpečnostními pásy Klippan.

Model 1963 přinesl významější novinky: dvouokruhový, diagonalně uspořádaný brzdový systém a modernizované topení, doplněné vlastním regulačním termostatem, emblém SAAB byl vpředu přemstěn z kapoty na mřížku chladiče a u modelu 1964 se objevil emblém továrny i na víku zavazovadlového prostoru.
Model 65 dostal nové typové označení Saab 96/5 vzhledem k rekonstrukci celé přední části karoserie a k jjejímu prodloužení o 150 mm. Kombinovaná koncová světla Hella dostala dvoubarevný, červeno-oranžový kryt. Maska a přední blatníky byly jako samostatne díly přišroubovány k bočnicím karoserie a kapota se odklápěla dobředu. prodloužený motorová prostor dovolil přemístit chladič s větrákem před motor. Třístupňová převodovka se nadále montovala jen k automatické spojce SAXOMAT. Hydraulické vypínání spojky a zavěšené pedály usnadnili obsluhu stejně jako nové homokineťáky „Rzeppa" s trvalou tukovounáplní.

O klouby „Rzeppa" či lépe „Řepa" později vznikl spor, kteryý dosud nebyl vyřešen, protože patent za války odcizili Němci panu Řepovi, dědečkovi známého historika českých závodních automobilů a publicisty Karla Řepy. Saab jej použil v dobré víře, že jde o válečnou kořist.
U modelu 1966 byl zvýšen výkon motoru na 31 kW (42 k) úpravou sacího potrubí a zavedením trojitého karburátoru SOLEX 34 WZ (Y). Jednalo se o úpravu převzatou z modelu Saab 96 Sport, který se od prosince 1965 nazýval Saab Monte Carlo 850.
Model 1967 převzal všechny úpravy podvozku a karoserie zavedené pro nový typ Saab 96 V4, zejména kotoučové brzdy Girling s plovoucim třmenem na předních kolech, alternátor místo dynama a pevné tříbodové bezpečnostní pásy. Část dvoutaktních motorů byla na přání dodávána se ztrátovým mazáním, zavedeným u sportovních motorů od r. 1962, ovšem s dvoutaktním motorem už byla vyrobena pouze jediná série čítající 500 vozů. Definitivně skončila víroba dvoutaktu s příchodem modelového ročníku 1968, kdy bylo vyrobeno pouhých 28 dvoutaktu v modernizované karoserii, shodné s typem 96 V4. V letech 1949 — 1968 bylo s dvoutaktním motorem vyrobeno celkem 320 000 Saabu typu 92, 93, 95, 96, 95/5 a 96/5.

Děkuji Hubertovi Procházkovi za to že napsal tak sqelou knížku o Saabech ze které jsem čerpal pár informací.
Napsal: SobikSaabik
Foto: Archiv autora
•<• •Předchozí• | •Další• •>• |
---|